Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


*My fanfiction I*

30. 6. 2006

My fanfiction

(THE RASMUS)

©

NAPSALA:

autorka webu www.therasmusweb.estranky.cz

Nic z této fanfiction není pravda a ani se to nezakládá na skutečných událostech nebo pojmech,vše je pouze vymyšlený příběh!

Nekopírujte do svých příspěvků,jestli chcete moji fanfiction použít k sobě na web/blog,stačí napsat na e-mail:

LlintuL@seznam.cz

Fanfiction

Název : For Ever

Hrají : Lintu=Lauri Ylonen

Annie=Vymyšlená postava

FOR EVER

Asi skoro každý má svého nejlepšího přítele ani já nejsem výjimkou.Znali jsem se už od dětství,kdo ? No přece já a Lintu. (Lauri Ylonen) Hráli jsme spolu snad všechny možný hry, no prostě nerozluční. I na škole sme byli jedna duše J(je to asi divný kluk s holkou,kteří se znají tak dlouho ale POUZE přátelé) Tak by to bylo asi napořád kdyby asi v půlce studia na střední Lintu neodešel,proč ? Kvůli kapele,věřil tomu, že se jednou stanou s klukama opravdu dobrou kapelou,ale dá se říci že to znamenalo KONEC NAŠEHO PŘÁTELSTVÍ ! Neměl čas ani na rodinu na kamarády,tak že ani na mě. (výjimkou byli kluci z kapely) A pak ještě když jsme se museli přestěhovat z Helsinek do Tampere. ?A tím pádem opravdu konec velkého přátelství? Říkala jsem si jak to mohlo tak všechno skončit,všechny vzpomínky..nakonec jsem byla asi i ráda že jsme se přestěhovali,nemusela jsem ho každý den potkávat a poslouchat jen : „Ahoj,jak je?“ a „Promin už musím,jdeme s klukama zkoušet“ Po několika letech se opravdu stali „slavnými“ ! Už nekoncertovali v malých barech,ale ve vyprodaných obrovských halách všude v Evropě ! Tak jsem se rozhodla vydat také na jeden koncert  přímo do Helsinek. V tomto kouzelném městě na mě dolehlo spoustu krásných, ale převahovali spíše smutné vzpomínky,tak jsem se tedy vydala na ten koncert se smíšenými pocity,jak se asi budu cítit až ho po tolika letech uvidím!(ne že bych ho od té doby neviděla,teda jestli se počítají fotky z titulních stran časopisů) Koncertní hala byla totálně vyprodaná,všude TOLIK LIDÍ ! Já si ale vybojovala místo co nejvíce vepředu a říkám rovnou,že to nebylo jednoduchý J A už je tu ! Napřed celá kapela nastoupila na podium,pozdravila se a už začala ! Nemohla jsem přestat dívat se na Lauriho, a v tom se na mě podíval a takhle to zůstalo po celý koncert,připadalo mně jako kdyby ze mě nemohl spustit oči. Pamatovat si mě přece nemohl,tolik jsme se přece oba změnili. A co já vím jestli je to pořád ten „starý“ Lintu (Lauri) kterého jsem měla tolik ráda ?! Když skončil koncert odešla jsem co nejrychleji jako ve snách z haly a co nejdál… PRYČ OD NĚJ ! Nevím ale nemohla jsem se už na něj dívat,nešlo to…nevím proč,snad jestli ve mně nebudil příliš mnoho vzpomínek,….sama vlastně pořádně nevím…!Běžela jsem do hotelu,kde jsem měla pokoj zamluvený na celý týden. Bezmyšlenkovitě jsem zapla televizi a v tom se tam objevil záznam z koncertu a rozhovor s Lintu (Laurim),který prosí mladou dívku,popis seděl na mě a pak tam byla moje fotka sice ještě z dětství ale byla jsem to doopravdy já,jestli ho slyším,at přijdu k soše havrana dnes večer v 22.00 h. ! K té soše jsme chodili jako malý…od malička nás fascinovali havrani…..Pořád   se ve mně míhali dvě odpovědi (ANO) JÍT nebo (NE) NEJÍT! Vybrala jsem si nakonec tu první !(i když až skoro na poslední chvíli) Rychle jsem se převlékla a pomalu došla do parku,k soše …Nikdo tam nebyl,říkala jsem si že jsem měla radši zůstat doma. V tom se za sochou mihl stín a po chvíli vyšel Lintu (Lauri)!  Byl tak ….tajemný,černé vlasy v havraním rozcuchu s ptačími péry,oblečený celý v černém…moc mu to slušelo! Podíval se na mě těma nejkrásnějšíma očima,tak jako se na mě díval vždycky, když mně chtěl říci něco vážného a povídá: „Díky že jsi přišla Annie“  Já nevěděla co říci a tak jsem se jen usmála a on mně obejmul a pošeptal mně „Moc si mně chyběla Ann “ Chtěla jsem říci, ty mně taky Lauri ani nevíš jak. Ale nemohla jsem ze sebe nic vypravit..Nakonec jsem se místo všeho rozbrečela….slzy mně tekly po tvářích,Lintu ke mně přišel,setřel mně je a řekl : „Neplakej Ann,je mně to tak líto,vím že ted je už na to pozdě,ale já tě mám moc rád,více než to,já tě….“ Nedořekl to ,proč ? Už jsem to nevydržela,vytrhla jsem se mu a běžele jsem co nejdál,on mně ale dohonil,obrátil mně čelem k sobě,a políbil. Posadili jsem se na lavičku a rozuměli jsme si i beze slov..stačili polibky….Po té jsem šli k Lintu domů…ale nebojte nic se nestalo to bude ještě nějakou dobu trvat J J

(Hlavně že jsme spolu a to FOR EVER )

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

TO lintuska

(lintu (authoress web), 23. 9. 2006 13:37)

to by chtěla asi každá z nás :)

jej

(lintuska, 22. 9. 2006 20:14)

toto tak zazit....by tak Annou :)